PSí Hubík? Značka, kterou dnes oblékají motorkáři po celém světě, vznikla z myšlenky Ing. Libora Hubíka. Kdo může tedy o PSí říct víc, než sám zakladatel a majitel. Čím vším si Libor prošel a co jej přivedlo k založení PSí? Vyzpovídali jsme ho, abychom zjistili, jak to všechno začalo!
Kdy a proč Tě napadlo podnikat?
Libor: Od roku 1985 jsem jezdil silniční závody motocyklů ve třídě 250 ccm s Jawou „symetrákem“. V té době byl značný nedostatek čehokoliv k závodění, a krom skromné produkce závodních kombinéz v Mostě, bylo možné sehnat pouze použité kombinézy. Ty byly neoficiálně dovezené od našich západních sousedů, a možnost vybrat si velikost a barvu patřila do kategorií nesplnitelných snů. Tehdejší produkce italských výrobců motooděvů, které jsem vídal v Brně při Mistrovství světa, mne totálně fascinovala. Spojení technologie a designu do funkčního celku, bylo okouzlující. Když přišel rok 1989, a následně možnost svobodného podnikání, zrodila se první myšlenka, začít vyrábět takovéto produkty podle sebe, tady u nás, v ČR.
Od první myšlenky a činu opravdu nějak s podnikáním začít ... Kolik času jsi na to potřeboval?
Libor: V roce 1990 jsem končil VŠ, a přesto, že mne podnikání lákalo, nastoupil jsem jako konstruktér nástrojů do tehdejších Závodů přesného strojírenství. Podnikat, pokud se to dá takto formulovat, jsem začal po práci, víceméně jako výplň volného času. Vzhledem k minimálním odborným znalostem a žádnému finančnímu kapitálu (navíc jsem ještě víc než rok splácel dluhy, které jsem si vytvořil závoděním) to trvalo tři roky, než jsem se rozhodl odejít ze zaměstnání a věnovat se pouze podnikání.
Co jsi musel zvládnout, než vznikl první výrobek?
Libor: Především najít správné lidi, ale ještě před tím naučit se konstrukci oděvů a technologii oděvní výroby. Vzděláním i předešlou praxí jsem strojař a bylo to pro mne všechno nové.
Co bylo tím prvním výrobkem? A jak jsi ho prodal?
Libor: Byl to ledvinový pás a prodal jsem ho na burze na náměstí ve Zlíně, myslím, že za 50,- Kčs.
Proč jsi pojmenoval svou firmu PSí HUBÍK?
Libor: PSí je z řeckého Y psané foneticky (protože se mi to líbilo) a HUBÍK moje příjmení.
Kdy jsi pocítil, že sám to nezvládneš a potřebuješ tým lidí?
Libor: Od počátku mi bylo jasné, že produkt, který zamýšlím nabídnout, musí vytvořit tým skutečných profesionálů.
Kdo byli Tví první zaměstnanci a jak jsi je získal?
Libor: Většina byli pracovníci obuvnického koncernu Svit, ale také mladí lidé po škole, které mé plány nadchly, a nebáli se nového, neznámého.
Byly nějaké "mezníky" v Tvém podnikání, které Tě posunuly dopředu nebo naopak přibrzdily?
Libor: Každá překážka, kterou člověk či společnost překoná, posouvá vývoj i osobnost dopředu, to je princip pokroku. Myslím, že mne přibržďuje občas vlastní strach a někdy neznalost.
Jsi strojař, jak vzděláním, tak technickým myšlením. Je to pro PSí HUBÍK výhoda?
Libor: Myslím, že ano, a velká. Ve strojařině jsem se naučil hledat nejlepší technická řešení a stálému zlepšování vlastností produktu. Tento princip uplatňuji i nyní. Oděvy pro motorkáře vnímám jako vysoce technický produkt, spojení ochrany, účelnosti a designu. Proto je pro mne fyzika, mechanika a matematika nutným a dobrým společníkem.
26 let v životě jedné firmy je dost dlouhá doba. Je to kus cesty, vývoje, změn, bilancování.. . Jak bys charakterizoval své podnikání dnes?
Libor: Jsem především rád, že se nám podařilo přestát dobu, kdy dovoz levného zboží z Ásie zlikvidoval spoustu českých i evropských firem oděvního a obuvnického průmyslu.
Přežili jsme, protože nejsme tak velká firma. Teď nás čeká další nelehká práce, abychom udrželi tradici a mohli předat řemeslo dalším generacím.
Titul zakladatele firmy PSí Ti už nikdo nevezme. Jak to vidíš dál? Kde vidíš svou firmu za 10, 20, 30 let?
Libor: To je spíš mé velké přání: rád bych, aby PSí HUBÍK znamenalo vždy nejlepší produkty i komplexní servis pro zákazníka, a skvělou, prestižní práci pro každého zaměstnance.